První článek na TT

13. září 2012 v 20:52 | Jane |  Básničky
Jsme lidi, jsme každý jiný,
někdo akční, někdo líný.

Když si jeden s auty hrával,
druhý kostku k kostce dával.

Někdo skákal do dálky,
jiný hledal korálky.

Támhle toho baví počty,
ten se učí letopočty.

Jeden tančí vesele,
když druhý vstává z postele.

Ten ťuká do klávesnice,
a on v trávě hledá mšice.

Ten píše tužkou a ten perem,
vše je dáno charakterem.
 

Tenhle článek, nechť si nikdo nečte, leda, nudil by se tak, až by mu mozek protékal ušima ven.

30. srpna 2012 v 22:35 | Jane |  Kecy
I threw a wish in the well,
Don't ask me, I'll never tell,
I looked to you as it fell,
And now you're in my way.
Jů. Vim, že ten desing je hroznej, ale není depresivní a na tý zelený se to hezky čte.

Přijela jsem z tábora. Musim vám sem dát básničku, co jsme skládali s kiki na celodeňáku, když na nás pražilo slunce a my umíraly jak vedrem, tak nudou.

Lubošek
Kristýna Dianová, Jana Peschková

Když byl ještě Evža v plenkách,
slepýš se tu plazíval,
teď už ale v křoví leží,
Lubošek se nazýval.

"Luboš sem a Luboš támhle,"
Křiší děti z oddílu.
Přežvejkne ho auto náhle,
teď už řveme na míru;

"Lubošku, ty starý brachu,
plazil ses tu před lety,
teď se tady válíš v prachu,
teď se lepíš na boty."

Mravenci ho rozežrali,
zbyla jenom kostra.
Jen pár žeber se tu válí,
ty na něj šli zvostra.

Odvezli ho do kostnice,
potom začli staviti,
žebra malá jako mšice,
visejí tam na niti.

Liboškův duch žije dále,
straší děti v táboře,
straší furt a straší stále,
žije v dolní komoře.

Nebojte se, neublíží,
není to přec žádný had.
A i když se k vám přiblíží,
nemusíte se ho bát.

Chcete-li být kamarádi,
to vám říkám - přítelé,
musíte mít sladké rádi,
ráno vstávat z postele.

Straší totiž jenom v noci,
po táboře obchází,
nebojte se, holky, kluci,
on do chatek nevchází.

Je tam hodně narážek, který nikdo nepochopí - nezažil. A je to blbost, ale...
Začalo to tim, že Evža (vedoucí) našel usušenýho slepýše. A my dvě ... xDDD

Konečně to můžu říct. Na starýho Debila kašlu. Našla jsem novýho. (neřešte)
Byli jsme stanovat! A byli u nás hasiči! A vyhrála jsem zlatou na olympiádě (střelba)! A vydržela jsem mlčet sedm hodin!
Zažily jsme samo taky den blbec, ale i ten nakonec dopadl dobře.

Mohla bych psát dál a dál. Ale za prvý, vim, že až sem to asi nikdo nedočte, protože píšu kraviny. Za druhý se mi to nechce psát. A za třetí. Kdo nezažil, nepochopí.

Prázdná

25. srpna 2012 v 23:50 | Jane |  Vylejvárny
Ten pocit, že jsem něco ztratila. Že jsem to tam nechala s celým svým životem. A že se to nemůže vrátit. Ale je to pouze v hlavě. Zbyl z toho jen kus, který nejde předat. A v hlavě zní ta melodie...
Pomalu se to rozpadá a za chvíli z toho nezbyde skoro nic.
Neuvědomuju si, jak vypadají moji spolužáci, ale v hlavě mám jiný svět.
Nepoznávám svůj dům, ale vím, jak to vypadá tam.
Připadám si tu jako ve vězení.
Jediná slova, kterým rozumím, znějí v hlavě a já je nedokážu napsat.
Něco se náhle objeví a stejně rychle to zmizí.
Směju se protože si myslím, že jsem jinde. Brečím, protože vím, že tam nejsem.
Žiju v jiném světě...

plném zelené barvy.
 


Tentokrát samotná básnička

7. srpna 2012 v 15:52 | Jane(tte) |  Básničky
Přiběhlo domů děvčátko,
ze stolku vzalo krabičku.
Škrtlo o krabičku trošičku,
sirka však svítila nakrátko.

Zapálila svíci, co na stolku stála
maminka včera jí říkala,
ať zapálí svíčku, kdyby se bála,
když ji na rozloučenou líbala.

Venku vichřice, děvče se bojí,
sleduje bouři, u okna stojí,
oblohou září blesk, je slyšet hrom,
v nedálce pod vichrem zlomil se strom.

Bouře už ustává, děvče má strach,
náhle se v světnici otvíraj dveře.
Děvče má předtuchu; bude to vrah,
ten kdo z druhé strany za kliku béře.

Dveře jsou dokořán, v nich stojí maminka,
podívat se, proč děvčátko nespinká.
Děvčátko maminku objalo,
a s ní až do rána zůstalo.

Nový článek

27. července 2012 v 14:08 | Jane |  Kecy
Ok. Konečně mi jde počítač. Stálo to ale úsilí... Za ten měsíc se toho nijak moc nestalo. Jenom:

Jsme s Kari naplánovaly třídní sraz, na kterej stejně přijde maximálně devět lidí.

Jsem zažila asi nejzhulenější výkend s Míšou (Byl to kůň!!!)

Se už do konce prázdnin neuvidim s Ann :(

Sem zjistila, že kámoška z hip hopu má taky ráda Avrilku.

Jsem začala poslouchat Sk8er boy furt dokola.

Jsem se naučila barvy, čísla a další asi tři slovíčka italsky.

Jsem koupila Vitafet (vitacit, to je takový to, jak když to zalejete vodou, tak z toho máte pití), takže se na táboře zfetujeme.

jsme si s Kari založili zákaznickou kartičku v DM (což bylo total zjebaný xDDDD)

Mi začal jít komp (Jupíííí).

Jsem byla dokonce i se ségrou.

A k tomu všemu mam nejúúúúúúžasnější šaty a pásek s mašličkou *****.****.

Dneska jsem byla na tetanovce. Ty vole. sem to ani necejtila a ruka mi zatim neodumírá, akorát matka měla kecy, kvůli kterejm si teď doktorka myslí, že nezvládnu sama jet vlakem (až na to, že s nim každej den jezdim do školy, ale nevadí).
Taky mi došel čajíček a já budu muset až do kaufu (asi 200 od baráku) koupit si novej. Ale zatim stačí zfetovávat se voňavejma tyčinkama. Jestli ten komp půjde ještě nějakou dobu, zkusim konečně napsat další kapitolu. Ale to on určitě nepůjde. Už mam našetřený 2 000. Ale matka si chce tisícovku půjčit Q.Q. Za to budu mít ale za měsíc narozky, takže fine. A za měsíc půjdu do školy Q.Q. No, to jen takový oznámení, abyste jako věděli, že ještě žiju (jo btw Ann má novej blog *.*) Tak Cs a jestli půjde ten komp i večer, tak možná napíšu něco (ne)smysluplnýho. Takže Ciao xD...

Kdybych mohle napsat nadpis článku delší než článek, s chutí bych to udělala.

1. července 2012 v 12:56 | Jane |  Vylejvárny
Chtěla jsem napsat to já taky... ale pak jsem se zastavila. Je to pravda? Nenalhávám si to? Nenalhávám to ostatním? Neměla bych teď otevřít skype- vlastně ne. Teď by to bylo úplně zbytečný. Nedokážu říct pravdu nikomu. Ani sama sobě, ale vím, že vždycky, když se rozhodnu, už je pozdě.
Dneska jsem zjistila, že mám mírnou dysgrafii. Aha. Bylo mi to řečeno hooodně brzo. A to neříkám to, že jsem se na to vlastně musela zeptat sama. Nikdo mi nikdy nic neřeknë a já se musím ptát. Sama jsem se "doptala" k tomu, abych zjistila, proč nebydlíme v Praze.

Po ulici projde tiše,
mladá dívka, sotva dýše.
není slyšet hluk,
ani kroků zvuk.

Po ulici běží dívka,
černé šaty míhají se,
běží a neotáčí se,
Když polibek dá květině-
květina ta náhle zhyne.

Utíká přes náměstí,
za patami má neštěstí.
Kde pojde tam klid nezůstává,
v hodinách písek přesypává.

Dotykem lidem krátí čas,
vrací se k lidem zas a zas.
Každý den se k lidem vrátí-
někdo další život stratí.

kopec pod kostelní věží,
k šibenici dívka běží.
a kde tráva rostla svěží,
padla a teď suchá leží.

Tam kde stojí šibenice,
stojí děvče- je jich více,
pod šibenicí tři trojice.
To jsou ty čarodejnice!

Naše děti vraždí ony,
každý den smuteční zvony
tyto dívky smrtkami jsou,
už obtěžovat nebudou.

Tak tohle je hodně pojebaný. Nedávno jsem přečetla znovu celou kytici, několik básniček dvakrát, takže píšu jako socka.
A už zase nemám odhodlání k tomu, přemýšlet co jsem vlastně udělala. A jestli se to dá změnit. Už ani nejsem schopná, napsat mu. Ale ne jemu- někomu jinýmu.
Nevadí. Už musim končit- Dáda tu na mě řve ať si s nim jdu zahrát karty. Stejně vždycky vyhraje...

Tenhle výkec si nezaslouží bejt ani v rubrice vylejvárny...

29. června 2012 v 15:01 | Jane(tte) |  Vylejvárny
Ciao.
Asi začnu školákem, abych se trošku rozepsala. Ono když se váš počítač rozhodne, že nebude v provozu, těžko s tim něco uděláte.
No.
Takže.
V úterý jsme odjeli z Tanvaldu, dojeli do Borovnice, stavili se na pecku, hráli softball a večer kecali. Ve středu jsme byli na Kuksu a večer se k nám na dvoulůžkovej pokoj naskládalo asi deset lidí, rozbili jsme postel a tyč na záclony. A ve čtvrek jsme zase jeli vlakem domů.
To asi stačit nebude co? Ale já toho víc nenapíšu. Teď ani o školáku nemůžu psát.
Dneska jsme (děsně překvapivě) dostali vysvědčení. Měla jsem jednu trojku a to z fyziky Q.Q
Téma týdne je čokoláda. To bych možná něco mohla napsat. Kdyby mi šel ovšem počítač, že?
Heh, tentokrát matce zase vadí, že mam hlad.
Co je lepší? Vztek, nebo smutek? Protože by mě to docela zajímalo.
Už se těšim, až přijdu domů, lehnu na postel a budu spát. Tak moc ...
Q.Q Honza mě nechce vzít s sebou do Chorvatska. To není fér!
Přestala jsem uplně se vším a zase jenom čumim do zdi a nepíšu, nefotim, nic nedělam.
Dost mě to štve. Hodně. Moc.
Ale teď o prázdninách se budu učit italsky.
Začínají mě štvát lidi, co choděj na můj blog a já přitom nevim, kdo to je. Je to úplně deptající.
Nutně jsem potřebovala článek a tak jsem těch devět lidí, co se na ten blog podívá obtěžovala. Za to se moc omlouvám. A až mi půjde počítač, začnu zase psát normální články.
Arrivederci.

Jahahá 1.Kapitola ^^

26. května 2012 v 21:54 | Jane |  Povídky
Tak ... Jane se dokopala k tomu, aby napsala 1. kapitolu ^^.
Tak. Přijímam všechnu kritiku.


"Nemůžeš bejt pořád dítě," řekla mi a já se rozbrečela...

26. května 2012 v 15:12 | Jane |  Myšlenky
Potřebuju vědět, co jsem.
Jsem sangvinik a optimista.
Co pořád brečí.
A nesnáší sám sebe.
A připadá si moc obyčejnej pro tenhle svět.
A není jediná věc, co by dokázal.
Jedinej člověk, kterýmu by pomohl
a někdo, komu by neublížil.
Ani sama sobě nepřiznám, že mi tečou po tváři slzy.
A ty se nestratí v rozpuštěných vlasech...
Teď poslední dobou se s každym hádam.
Matce vadí, že otevřu ledničku i když nemam hlad.
Ale to je ještě normální...
To jsou matky...
Nechci se s nikym hádat.
Ani s Kari, ani s Ann.
S nikym.
A vždycky za to můžu já.
A já si to uvědomuju.
A zase jsem u toho, že ze svejch miniaturních problémů dělam něco světobornýho.
Myslim, že jsem na tom dost dobře, tak proč si kurva stěžuju?
Má se na tom hůř fakt skoro každej v mym okolí.
A já místo, abych ostatním pomohla ...
... brečim.
Heh ... poslední dobou dělam hrozný kraviny s desingem, tak kdyby jste to nemohli přečíst, nedivte se.
Jo a sorry, že poslední dobou vůbec nepíšu.
Nedaří se...
Nechci bejt na ostatní hnusná.
A nechci nikomu nic dávat za vinu.
Jedinej kdo si to zaslouží ...
jsem já.
No, tak americkou vlajku na stropě mít nebudu.
Nebudu tam mít žádnou.
Měla jsem dostat norskou k svátku.
/Látkovou/
Protože Norsko je hrozně hustý.
Ale ani ta nebudu.
Norskou neměli, takže mi koupili Americkou.
Kdyby řekli, řekla bych si o britskou.
Jo, dík všem, co mi přáli k svátku.
A díky všem, co mi nepřáli.
Pamatuju si, že ještě nedávno sem byla ráda za 6 lidí.
A teďka jich mam 6, jen když něco dva tejdny nenapíšu.
A mě zajímá /stejně jako Kari/ Kde se ty lidi berou...
Jo Kari ... dávam si tě do oblíbenejch.
Ok?
Jestli ti to vadí, řekni,
Opravdu.
Kari...
Dík.
Za všechno.
A sorry.
Za všechno...

Musim vzít svoje myšlenky a nějak je schromaždit do jednoho smysluplnýho článku

9. května 2012 v 19:56 | Jane |  Myšlenky
Tak tomuhle se říká demokracie :D ...
Dáda (můj pětiletej synovec) mě přemlouval, ať si s ním jdu hrát s autama...
Já, že se mi nechce a on: "mám tu dvě, červený a modrý, vyber si jaký chceš, ale modrý nemůžeš."

Včera jsem jela z Liberce vlakem domů. U okna kousek ode mě seděla starší paní, mohlo jí bejt i něco kolem devadesáti. Najednou z tašky vytáhla dva plyšový tygříky, položila je na opěrátko a dala je přesně tak, aby viděli ven z okna a sama s nima koukala. Mě to přišlo úplně ... "úžasný" Jak prostě vezme na výlet svoje plyšáky a je pro ni samosřejmý, že s ní budou koukat z okna.

/Smazáno/

Matka se hrozně diví, když říkam, že v pátek jedu domů. Já totiž doma říkam Desný, což ona nechápe -.-.

Musim si vymyslet výmluvu na projekt. Ona je totiž v Desný pouť a já bych měla tvrdnout na nějakym blbym, nezajímavym, nudnym projektu, kam ani nechci? Navíc budu spát u sebe doma.
Nebude blbý jí lhát, že máme soustředko s hip hopem? Asi jo co? O.O''

V pátek nejdu do školy Hahááá :D a ani příští čtvrtek. *Každýmu to cpe*

A dneska mi hroooozně jebalo :D /Jo Honzo, dík za ty skittlesky ^^/

(dopsáno večer)

Já ten počítač rozflákam!!!!

1. Musim mít náhradní klávesnici (trošku jsem to odskratovala)
2.Klávesnice "nefunguje" = jako by někdo držel shift
3.Maže mi soubory (Q.Q moje fotkyyyyyy)
4.Seká se jakýkoliv video
5.Nefunguje wifina
6.Poslední dobou vypadává, nebo se seká net
7.(A to se stalo dneska) NEPŘEHRÁVÁ TO ZVUK Q.Q

A pak ještě jedna věc...

Hipééééééc :D
Yes, poslední dobou mě hip hop hroooozně baví a těšim se na každej další trénink :D
Ale to už není důležitý. Už zase píšu jako idiot.

/Smazáno/

Kam dál